Mgr. Veronika Vošická Buráňová (ODS), *1991

krajská koordinátorka dopravní prevence BESIP

č. 6 na kandidátní listině na Vysočině

Narodila jsem se v květnu roku 1991 právě v Havlíčkově Brodě. Dětské roky jsem prožila nejvíce po boku mého dědy, který mě často brával do drážního depa na vlaky. Po přestěhování se na sídliště Výšina jsem začala navštěvovat zdejší základní školu Nuselská. Už tehdy k mým oblíbeným předmětům patřil dějepis a občanská výchova. Matematika a fyzika se rozhodně v popředí zájmu nenacházely, ale dnes se k nim ve své práci vracím a zpětně dávám za pravdu všem učitelům, kteří nám tvrdili, že jsou to vědy jasné a platné. Při nástupu na střední školy jsme byly první ročníky s jednou možností podání přihlášky. Zároveň jsme patřili k těm nejpočetnějším. Z tohoto důvodu má první volba padla na gymnázium v Humpolci, které jsem následně i vystudovala.

Od dětských let jsem se ráda věnovala motorismu a motorsportu. Nabídka práce přijímacího servisního technika autorizovaného dealerství tedy zněla více než lákavě. Na začátku jsem musela překonat některé znalostní mezery, ale po několika měsících jsem se zde cítila doslova jako ryba ve vodě. Ráda jsem se sebevzdělávala a této záliby nakonec vyústilo založení vlastních motoristických stránek pod vedením ženy. Během pracovního života se mi podařilo složit státní zkoušky a úspěšně získat magisterský titul v oblasti sociální práce. 

K pracovním pozicím, které mě velice obohatily z hlediska zkušeností i s komunální politikou, nepochybně řadím vedení sportovního zařízení města Přibyslav. I když byla tato práce částečným únikem od automobilů, po čase jsem sama zjistila, že mi tento obor velice chybí. Zkusila jsem tedy novou výzvu. Postavit se do pozice koordinátorky dopravní prevence vyžadovalo velké množství znalostí z různých oblastí, ať už schopnost vést svůj čas, povědomí o pravidlech silničního provozu i schopnost mediální komunikace. Výběrové řízení jsem vyhrála a dnes s odstupem let jsem schopna říct, že je to oblast, která si stala prací i životním stylem. 

Od roku 2014 jsem vdaná a to nejvíc, co mi vztah dal, jsou mé děti - dcera Valerie a syn Jáchym. 

Volného času v současné chvíli zbývá jen zlomek. Když už dostanu možnost doslova "utéct", ráda usednu na koně a vyjedu si do přírody. K mým největším zálibám však patří moderování různých akcí od maturitních plesů začínaje, přes motoristické akce, až po důvěru provést lidi posledním rozloučením s blízkou osobou. Zejména poslední zkušenost mi do života dává empatii i nadhled. Velmi úzké setkání se smrtí mě naučilo vážit si zdraví, rodinných vztahů i všedních dnů. 

Dlouhodobě se věnuji činnostem ve spojení s Oblastním spolkem Českého červeného kříže v Havlíčkově Brodě a v návaznosti na pomoc obětem dopravních nehod se potkávám s klienty pobočky Bílého kruhu bezpečí v Jihlavě.